Hostýnské vrchy tvoří plochá hornatina s rozlohou 291 km² a střední výškou 506 m n. m. Tvoří je flyšová souvrství s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Řadí se do vnějších Západních Karpat, do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů je odděluje tok Vsetínské Bečvy. Převážně zalesněné Hostýnské vrchy byly v roce 2020 napadeny v masivní míře kůrovcem. Nejvíce poškozená byla oblast na Kroměřížsku – Chvalčov, Hostýnsko. V současné době probíhají usilovné práce na opětovném zalesnění.Nejvyšším vrcholem Hostýnských hor je Kelčský Javorník (864 m n. m.). Velmi významným a mystickým vrcholem je Svatý Hostýn (736 m n. m.), který se řadí mezi nejvýznamnější poutní místa mariánského kultu v České republice a pohoří dal své jméno.
Z hlediska geologické stavby patří oblast Hostýnských vrchů ke karpatské soustavě. Je složena z několika dílčích pásem, na vnější straně lemovanými pruhem vněkarpatských sníženin. Důležitými součástmi těchto sníženin jsou Moravská brána a Hornomoravský úval. Horský oblouk Vnějších Západních Karpat je z převážně tvořen z mnohonásobně se střídajících vrstev pískovců, slepenců, jílovců, jílovitých, místy i vápenitých břidlic a slínovců.
V severním podhůří nedaleko Loučky leží vrch Stříbrná (480 m n. m.); v Hostýnské vrchy Bystřice pod Hostýnem pak bezejmenný vrch v lokalitě Kozinec (479 m n. m.), vrchy Bedlina (456 m n. m.) a Chlum (419 m n. m.).[2] Jihozápadním směrem se rozkládá Kelčská pahorkatina do Hornomoravského úvalu. Zde povrch tvoří Holešovská plošina. Severovýchodní část Hostýnských vrchů je více nižší. Oblast vymezují údolí Juhyně a Ratibořka. Rozsochy klesají až k údolí Vsetínské Bečvy. Západní a jižní část Hostýnských vrchů se dělí na pásma hřbetů, oddělených údolími Juhyně, Moštěnky, Rusavy a Dřevnice na menší úseky.
Nejvýraznější jeseverozápadní pásmo, kde také leží nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník s nadmořskou výškou (864 m n. m.). Severozápadní pásmo Hostýnských vrchů začíná Hradem (608 m n. m.) a táhne se přes vrchol Kelčského Javorníku. Součástí tohoto pásma je i Čerňava (844 m n. m.). Na západ od Čerňavy se nalézá puklinová jeskyně Smrdutá. Další úsek okrajového hřbetu se rozkládá mezi údolími Moštěnky a Rusavy. Zde se tyčí tajuplná hora Svatý Hostýn s výškou (736 m n. m.).[2] Pro jižní pásmo jsou typické velice úzké, často i skalnaté hřbety, jako východně ležící Drastihlava, Humenec, Ondřejovsko. Střední pásmo rozděluje severozápadní sedlo Tesák (688 m n. m.).
Dne 29. června 1989 byl jako klidová oblast zřízen Přírodní park Hostýnské vrchy.
Svatý Hostýn je mystické a krásné místo.
Bystřice pod Hostýnem je malebné město v Hostýnských vrších. Ideální východisko pro výšlap na Svatý Hostýn.
V této krásné lokalitě můžete stávit dovolenou nebo víkendy na útulných chatách či chalupách.