Svatý Hostýn, jedno z nejnavštěvovanějších a nejznámějších mariánských poutních míst má opravdu mystickou atmosféru. Není to jen samotná chrámová hora na okraji magicky krásných Hostýnských vrchů korunovaná bazilikou. Je to také oblíbené místo procházek a výletů pěšky, na kole, s kočárkem nebo se psy v každé roční době a téměř za každého počasí. Navštivte rozhlednu, která se nachází kousek od nepřéhlednutelné "vrtule" zásobující Hostýn elektrickou energií. Z rozhledny se pokocháte výhledem nejen na "Bystřici pod Hostýnem" ale i panorámatem širokého okolí Hostánských hor.
Atmosféra vzniku poutního místa tu na vás dýchá na každém kroku. Prezentují ji obrazy, sochy nebo mozaiky Panny Marie Svatohostýnské: Ježíšek v jejím náruči je totiž poněkud zlobivý: s úsměvem kolem sebe metá blesky.
Klikaté blesky z Ježíškovy ruky jsou určeny tatarským nájezdníkům, kteří na počátku 13. století tyranyzovali Evropu. Prastará legenda říká, že když lidé z okolí hledali útočiště v lesích a kopcích, ty, kteří uprchli na Hostýn, zachránila před smrtí právě Panna Marie se svým synem. Ležení divokých nájezdníků lehlo popelem. Dle dalších bájí přeživší nájezdníky spláchly bouře a povodně. Kraj bych díky pomoci z nebes zachráněn.
Podobně jako jiné zázraky i ten hostýnský poprvé zapsal Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu "Diva Montis Sancti" z roku 1665. O pár let později je ve spise Jiřího Crugeria "Sacri pulveres" zmínka, že lidé zachráněni při tatarském vpádu vystavěli z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky. V druhé polovině 16. století zde vyrostla první dřevěná kaplička, kterou v 18. století nahradila dnešní bazilika.
Zázračnou pověst Hostýna coby posvátné hory českého národa posílil v 19. století také "Rukopis královédvorský" a proto není divu, že z Hostýna také pocházel jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Měl číslo 19, byl na něm nápis "Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy". Obyvatelé Bystřice pod Hostýnem společně s kamenem poslali do Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou, prý určenou k ředění malty.